Duben byl u Bobříků plný zážitků, a to hlavně proto, že bylo venku krásně a my mohli objevovat probouzející se jarní přírodu. Všechny ty barvy, vůně a vjemy.
Malí bobříci se stali zahradníky a společně jsme si zasadili pár rostlinek, o které jsme se pak starali, zalévali a pozorovali, jak rostou. Největší úspěch sklidil hrášek, který nám stále roste před očima.
Jaro jsme se snažili zachytit i na papíře. Prvně jsme zkoušeli pomocí krepového papíru batikovat motýlky, což se nám povedlo na jedničku. Pak jsme kouleli a lepili barevné kuličky, ze kterých nám vznikl zlatý déšť a modřenec. A co bychom to byli za zahradníky, abychom se na rozkvetlé kytičky nešli podívat ven. A tak děti na procházkách snadno poznávali zlatý déšť, modřence, ale třeba i narcisy nebo tulipány.
S přírodou jsme jen tak neskončili, povídali jsme si i o ptácích, o kosech, vrabčácích, sýkorkách nebo třeba čápech. Každé dítě si pak dle fantazie nabarvilo svého ptáčka, kterého jsme si ve školce zavěsili.
Speciálním tiskátkem, rozumějte půlkou jablíčka, jsme si natiskli červené berušky, venku se nám je však zahlédnout nepodařilo, zato jsme si užili hodně legrace s foukáním pampelišek. A jako správní objevitelé přírody, jsme pozorovali i želváka Zdenála, který obývá naši zahradu.
Dubnovou sportovní aktivitou byly míčové sporty. Trénovali jsme postřeh, obratnost, hrubou motoriku, koordinaci i týmovou hru. S míček jsme se nejdříve seznámili a začali zlehka kutálením, pak jsme přidali i házení a chytání. Zkusili jsme si i přesnost s hodem na cíl.
V ranním kruhu jsme si hojně prozpěvovali a hráli na hudební nástroje a nechyběla ani nová dubnová básnička.
Do zahrádky přišlo jaro,
copak se tak asi stalo?
Rozkvetly nám kytičky,
narcis, krokus, kočičky.
Včelička k nim právě letí,
podívejte, támhle, děti!
